sobota 17. října 2015

Skleněný trůn / Sarah J. Maas / Recenze




Anotace:


Srdce z ledu. Vůle z oceli. Nelítostný boj začíná.

V temných a špinavých solných dolech Endovieru si doživotní trest odpykává osmnáctiletá dívka. Celaene byla od dětství trénovaná k jednomu jedinému úkolu – stát se tím nejlepším zabijákem na světě, rychlým, tichým, neodhalitelným a všehoschopným. Ale udělala chybu. Nechala se chytit.
Korunní princ jí nabídne poslední šanci: Svobodu výměnou za velkou oběť. Musí ho reprezentovat v turnaji, kde se proti sobě postaví 24 šampionů, těch nejlepších vrahů a zlodějů z celé země. Bude to boj na život a na smrt. Pokud zvítězí, bude volná. Ovšem její soupeři umírají nejen při soubojích, ale i za tajemných okolností – Celaene teď o svůj život bojuje nejen s nimi, ale i s něčím tajemným a děsivým, co se skrývá v pozadí.



Překlad: Ivana Svobodová, 2015
Nakladatelství: CooBoo
Vazba: brožovaná lepená
Rozměry: 130 × 200 mm
Počet stran: 392
Žánr: dobrodružství, fantasy, literatura pro dívky


Hodnocení:

Srdce z ledu? Ne. Vůle z oceli? Možná. Nelítostný boj začíná?
Anotace je naprostá hloupost. Už když si přečtete první odstavec na zadní straně obalu knihy, dýchá na vás nemilosrdný svět, plný napětí, tajemství a hlavně zabíjení. Po prvních pár stránkách je to pravda. Ale jakmile se dostanete do části odehrávající se na zámku či hradu (říkejme tomu, jak chceme), už je to jen Selekce propletená s Hunger games. Už i ta obálka na vás působí, že knížka bude akční. Bohužel v tomto ohledu mě kniha zklamala.

Jinak hlavní hrdinka Celaena mi byla celkem sympatická. Takový dnešní teenager zasazený do středověké doby. S jejími názory jsem souhlasila a celou knihu ji fandila. Ale jako zabiják se chovala akorát ze začátku, kdy každou chvíli myslela na to, jak by moha někoho během pár sekund zabít. Ale neudělala to. Už z principu dohody, kterou uzavřeli. Ano při zkouškách zase nasadila svou zabijáckou osobnost, ale mimo to to byla jen holka v šatech.

Obdivuji autorčin stvořený svět. Věřím tomu, že to muselo trvat pěkně dlouho, než se jí podařilo takový svět vytvořit a líbí se mi, že je v knize mapa. Bez ní bych asi byla v háji. :)

Co se týče milostného trojúhelníku… Všimla jsem si ho tam, ale nebylo ho nijak zvlášť potřeba. Je tam absolutně zbytečný. Dokázala bych si příběh představit i bez něj. Upřímně si myslím, že by to celou knihu od základu změnilo.

Vraždění v knize bylo úplně minimální. Našla se znetvořená mrtvola a nijak zvlášť to nikdo neřešil, dokud to sama naše hrdinka Celaena nerozluštila.



Jinak kniha byla velmi čtivá a z pohledu jiných postav, které se nám naskytly, jsem si děj maximálně užila. Jako první díl hexalogie je to slušný, ale doufám, že se to v dalších dílech rozjede a já se dočkám toho, na co jsem celou knihu čekala: Pořádného assassína! :D